Díky tomu, jak nás tvůrci "masírovali" tím jak velkolepá bude devátá epizoda šesté řady Game of Thrones nazvaná Battle of the Bastards, byla očekávání vyhnána do hodně velkých výšin. Tak vysokých, že bylo téměř nemožné, aby devátý díl dostál svým očekáváním.
Ale věřte tomu nebo ne, skoro to zvládl.
Vrcholem Bitvy bastardů je samozřejmě střet armád Starků a Boltonů, ale válečná vřava není to jediné zajímavé, čeho se dočkáme.
Dějové linky jsou tentokrát jen dvě. Na moment si odskočíme do Meerenu, ale překvapivě, tahle zápletka nepůsobí jako "vata", ale i v prosluněném městě se odehraje několik důležitých okamžiků.
Vím, že Daenerys (Emilia Clarke) má pár odpůrců, ale já ji mám rád. A když nasedla na hřbet svého draka a ukázala svým protivníkům, že klást jí ultimáta není úplně chytrý nápad, byl jsem v sedmém nebi.
Stejně tak se mi líbil její rozhovor s Yarou (Gemma Whelan). Nečekal jsem, že si tyhle dvě začnou tak rychle notovat, na první pohled je každá úplně jiná. Ale jak jsme zjistili, mají toho holky dost společného. Plus nechyběla ani trocha humoru. Prostě a jednoduše, jejich setkání bylo bezva.
Sever nezapomíná a nepřekvapí
Dějová linka z Meerenu byla tak působivá, že vedle dění na Zimohradu nevypadá jako chudý příbuzný, ale pravdou je, že se asi většina lidí nejvíc těšila na dosud největší bitevní scénu z celé série.
A ano, nemůžu popřít, že obrazově je střet obou armád skvělý (navíc málokdy působí příliš "digitálně"). Ovšem, síla dění na Zimohradu nespočívá jen v tom, že se na obrazovce objevují stovky lidí, ale také nabízí sympatické komorní momenty.
Například se poměrně dlouho soustředí pozornost na Jona a jeho masakrování nepřátel. Několik minut mu koukáme do zad a je to stejně působivé jako pohled z ptačí perspektivy na obklíčení vojska Starků.
Tvůrce musím trošku pokárat za to, že jsou někdy střih a úhly kamer dost zběsilé a stěží je poznat, co se děje, ale není to tak časté, jak jsem se obával.
I během momentů, kdy se na obrazovce objevují desítky vojáků, obvykle nepropuká až tak velký chaos, aby byl divák zmatený jako Evropan v pekingském metru.
Očekávatelně je bitva hodně surová a "špinavá". Vzduchem létají hlavy, do bahna padají vnitřnosti, žádné elegantní souboje, které připomínají balet, ale poctivá řezničina. A podobný styl Game of Thrones prostě sluší.
Obrazově tedy nemám dění na severu skoro, co vyčítat, ale určitým rozčarováním pro mě bylo to, jak byly ústřední dramatické okamžiky odhadnutelné.
Sansa to zachrání
Ve chvíli, kdy to pro Jona vypadá bledě, přižene se pomoc, kterou povolá Sansa (Sophie Turner). Scenáristé nás v předchozích dílech chtěli zmást a tvářili se, že Sansa nemá v plánu kontaktovat Malíčka (Aidan Gillen), ale hádám, že nejsem jediný, kdo jim na to neskočil a tušil, že k tomu dojde.
Stejně tak se dalo čekat, že Ramsay (Iwan Rheon) skončí rozsápaný svými psy. Nechápejte mě špatně, když mu jeho psiska rvala obličej na kusy, cítil jsem zadostiučinění, ale bylo jasné, že se tohoto okamžiku dočkáme. Asi bych hlasoval pro to, aby tvůrci zvolili pro Ramsaye jinou smrt.
Další věc, která by si zasloužila ještě nějakou péči, byl Rickon (Art Parkinson). Bylo smutné, když to chudák schytal (mimochodem, jsem jediný, komu přišlo divné, že před šípy nekličkoval?), ale bylo by lepší, kdybychom ho v předchozích dílech vídali častěji. V novějších řadách se jen mihl a tak bylo dost těžké si k němu vytvořit nějaké pouto a jeho smrt na mě neměla takový emocionální dopad, jaký by mít měla.
Na rozdíl od jiných si asi nedovolím prohlásit, že jde o nejlepší díl Game of Thrones, ale rozhodně je jedním z nejvelkolepějších a nejzábavnějších.
Ve zkratce:
Obrazově působivá epizoda, ve které ale nevítězí forma nad obsahem. Dojde na několik zlomových okamžiků, kdy jsou některé sice nepřekvapivé, ale i přesto působivé. Battle of the Bastards možná není naprosto nejlepším dílem, ale má k tomu zatraceně blízko.
Klady
+: Yara a Daenerys
+: Obrazově dechberoucí
+: Bude klid od Ramsaye
Zápory
-: Párkrát nepřehledné
-: Některé momenty jsou snadno odhadnutelné
Hodnocení: 90 %
0 komentářů:
Okomentovat