Recenze: Designated Survivor S01E01 (Pilot) - Kiefer Sutherland vs teroristi podruhé

I když tentokrát trošku jinak.

Nový politický thriller Designated Survivor se vysloužil chválu ze všech stran. Tedy, alespoň pokud jde o americké recenzenty. Jenže nebylo by to poprvé, kdy by tamější novináři básnili o něčem, co by se třeba našincům zase tolik líbit nemuselo.

Ale tentokrát se s zaoceánskými kritiky shodnu, protože Designated Survivor není vůbec ale vůbec špatný. I když pravdou je, že nejsem úplně unesený, nějaké výhrady by tu byly.

Ty ale rozhodně nemíří k obsazení. Vsadit na Kiefera Sutherlanda byl dobrý nápad, své kvality už ukázal mnohokrát a bylo jasné, že seriál bez problémů utáhne na svých stárnoucích, ale stále charismatických bedrech.

Pokud jde o další role, tak zatím ostatní postavy nedostaly příliš prostoru, ale minimálně se dá po prvním dílu prohlásit, že jejich představitelé byli vybráni veskrze dobře. Ať už je řeč o první dámě v podání Nataschy McElhone, Maggie Q jako agentce FBI Hannah Wells nebo Adanu Cantovi, který ztvárňuje šéfa prezidentské kanceláře. V pár minutách, které má k dispozici, zaujme i Kal Penn (ten mimochodem pracoval na Obamově prezidentské kampani, takže má politické zkušenosti z první ruky).

Je samozřejmě otázkou, jakým směrem se jednotlivé postavy budou ubírat, ale zatím mají našlápnuto dobře a  jejich příběhové linky by mohly být zajímavé.

Děj jako takový možná není vysloveně originální, ale úplné klišé to také není. Poté, co je během exploze zabita většina politické elity USA, se prezidentem stane Thomas Kirkman (Kiefer Sutherland), který původně působil jako ne úplně respektovaný Ministr pro místní rozvoj.

Samozřejmě, že něco takového zaskočí nejen jeho a jeho rodinu, ale i ostatní. A v Bílém domě tak propukne zmatek. A nejen to, někteří lidé vycítí i možnost urvat si pro sebe větší porci moci.

Rodina, to je to, oč tu kráčí

První epizoda si dobře připravila půdu pro podívanou plnou intrik a politických machinací, tak nezbývá než doufat, že toho využije. Premiérový díl šikovně zkombinoval dramatické momenty s politickými tématy a špetkou humoru a akce, ale nebude snadné udržet všechny tyhle složky ve fungujícím poměru.

Osobně bych nebyl asi nadšený, kdyby se Designated Survivor vydal podobným směrem jako House of Cards (byť tenhle seriál miluji), ale spíše bych politické hrátky trochu tlumil. Ony totiž umějí být dost komplikované a Designated Survivor se zatím prezentuje spíše jako uvolněnější zábava. Více by mi vyhovovalo něco ve stylu 24 hodin s příměsí House of Cards, než House of Cards s příměsí 24 hodin.

Nepřekvapivě nechybí ani nemalá porce rodinného dramatu a upřímně, to je pro mě největší slabina. Tisíckrát už jsme viděli idylický pár s několika dětmi (v tomto případě oblíbená kombinace - sladká holčička a rebelantský puberťák) a nebyl bych úplně rád, kdyby se na rodinné trable soustředilo příliš mnoho pozornosti.

Spíše by se mi líbilo, kdybychom mohli sledovat reakci rodiny na to, že se z tatíka neočekávaně stal nejmocnější muž světa, než aby se řešilo například to, že synek Leo (Tanner Buchanan) prodává drogy a flámuje.

Jestliže je pro mě slabinou element "klasické americké rodiny", tak za nejsilnější stránku prvního dílu považuji atmosféru. Skoro mi až běhal mráz po zádech, když se nad Washingtonem objevila rudá záře následující po výbuchu, propukl zmatek a lidé začali panikařit.

To vše je podpořené skvělým hereckým výkonem Kiefera, který uvěřitelně ztvárňuje muže, který nikdy nebyl zrovna vlivný a najednou má před sebou kufřík odpalující jaderný arsenál.

Ne úplně povedených je několik hodně okatých "náhod", kdy například chvíli předtím, než má být Thomas vyhozen, se z něj stane prezident a má šanci ukázat, že je schopný politik. Ale scenáristé holt chtěli, aby bylo dění pořádně dramatické a tak se uchýlili k podobným zvratům.

Ve zkratce:

Atmosférický politický thriller, který těží hlavně z výtečného obsazení v čele s Kieferem Sutherlandem. Mírné vrásky na čele vyvolává pár okatých náhod a pozornost věnovaná "nezbytnému" rodinnému dramatu. Ale pokud to s těmito aspekty tvůrci v dalších dílech nepřeženou, dočkáme se velmi působivé podívané.

Klady

+: Obsazení
+: Atmosféra
+: Fungující kombinace dramatu a politických motivů

Zápory

-: Pár klišé
-: Někdy velmi okaté náhody
-: Idylický manželský pár, sladká holčička, zlobivý puberťák... to už jsme "párkrát" viděli

Hodnocení: 80 %
Sdílej na Google+

Autor: Jan Lysý

    GOOGLE+ KOMENTÁŘE
    FACEBOOKOVÉ KOMENTÁŘE

0 komentářů:

Okomentovat