Recenze: Tyrant (2. řada) - Druhá řada seriálu od tvůrce Homelandu je překvapivě akční

A dobrá.

První řada seriálu Tyrant od Gideona Raffa, otce originální i americké verze hitovky Homeland, nezačala úplně přesvědčivě, ale postupem času se z ní vyklubala strhující podívaná. Velmi stručně řečeno šlo o rodinné drama jedné královské rodiny z fiktivní arabské země.

Předchozí sezóna skončila cliffhangerem, kdy byl hlavní hrdina Bassam "Barry" Al-Fayeed (Adam Rayner) odsouzen k smrti za pokus o převrat a svržení svého bratra Jamala (Ashraf Barhom).

Jistě, že Barry oběšen není. Jeho bratr na to jednoduše nemá "koule", alibisticky ho vyhodí v poušti a nechá ho tam zemřít. Osud (respektive scenáristé) má pro něj ale připraveno něco jiného. Najdou ho beduíni a zachrání ho.

Mezitím začíná na síle získávat organizace zvaná Kalifát, která hodlá převzít moc v zemi. A její metody jsou velmi nekompromisní a víra překroucená. Bez mrknutí oka likvidují každého, kdo s nimi nesouhlasí nebo má trošku jiný styl života, než který Kalifát vyznává.

Asi vám došlo, že tvůrci reagují na aktuální dění ve světě. A poměrně autenticky. Někdy je to až mrazivé, jak podobné jsou situace ze seriálu tomu, co vidíme ve zprávách. Tyrantu to hodně přidává na působivosti.

Pokud jde o Barryho, tak ten se shodou okolností stane vůdcem odboje proti Kalifátu, takže se dostává do klasické situace "nepřítel mého nepřítele je můj přítel". Jinak řečeno, stane na straně svého bratra Jamala.

Okaté náhody

Byl jsem zvědavý na to, s jakou zápletkou scenáristé pro druhou řadu přijdou. Potenciál té na níž byla vybudována první sezóna jsem považoval za poměrně vyčerpaný, takže mě potěšilo, že pro diváka připravili nový námět.

Je ale pravda, že vsadili na několik oslích můstků. Náhody, které vedly k tomu, že Barry stanul v čele rebelantské Rudé ruky, byly trochu moc okaté.

Ovšem, proměna vyjukaného doktora, který původně nechtěl mít se svou rodnou zemí nic společného, v odvážného bojovníka za svou vlast, byla docela přirozená. S ohledem na to, co se mu stalo, bylo logické, že se rozhodl postavit proti Kalifátu.

Seriál ale nezapomíná ani na dění v paláci, kde se horkokrevný Jamal snaží udržet u moci. Což je docela problém pro někoho, kdo je psychicky nevyrovnaný a silně paranoidní (ne, že by to někdy nebylo oprávněné).

Člověku by ho bylo skoro až líto, ale tím, že podezřívá každého, i své blízké, kteří se mu pokoušejí pomoci, rychle ztrácí sympatie diváka. Prostě dělá jeden kiks za druhým a stává se svým největším nepřítelem.

A rozhodně umí překvapit. Jeho činy jsou často hodně nečekané a je to právě on, kdo stojí za největšími zvraty v seriálu.

Tyrant není až tak dějově šokující jako zmíněný Homeland, ale rozhodně je tu přichystáno pár dechberoucích okamžiků.

Akčnější než první řada

Ve srovnání s předchozí sezónou je seriál také výrazně akčnější. Je to logické, dostáváme se i mimo palác, přímo do válečné vřavy. Přibylo tak přestřelek a explozí a obvykle jsou podobné momenty docela povedené. Až na výjimku v podobě obléhání Barryho a jeho spolubojovníky, když obsadí protivzdušnou obranu Kalifátu. V tomto případě vsadili filmaři na počítačové efekty a je to rušivé a bijící do očí.

To ale nemění nic na faktu, že některé akční scény jsou velmi intenzivní. Například útok Kalifátu na velitelství Rudé ruky, kdy se v centru dění ocitne i Sammy (Noah Silver), je hodně emocionální a jen málokoho asi nechá chladným.

Je sympatické, že zmíněný Sammy, syn Barryho, má v seriálu konečně důležitější funkci, než jen rozmazlený nesympatický fracek. A zajímavě je načrtnut i vývoj vztahu s jeho otcem.

Líbil se mi i směr, kterým se vydal Jamalův syn Ahmed (Cameron Gharaee) nebo Jamalova manželka Leila (Moran Atis). Ta je stále chladná vypočítavá mrcha, ale o poznání sympatičtější než v první řadě.

Naopak bylo od scenáristů docela negentlemanské, že nedali příliš prostoru sestře Sammyho Emmě (Anne Winters). Dokonce ji nepřizvali ani do poslední epizody, což je docela škoda. Doufám, že tvůrcům nekřivdím, možná to bylo rozhodnutí herečky, která má roli v novince Wicked City.

Vztahové peripetie

Zatímco vývoj většiny postav je zvládnut dobře, nebyl jsem zrovna nadšený z toho, jak byly načrtnuty některá vztahy. Tvůrci očividně chtěli trochu zamíchat kartami, takže jak Barrymu, tak jeho ženě Molly (Jennifer Finnigan), která věřila, že je její manžel mrtvý, přihráli do cesty objekt milostného zájmu. A zatímco v případě Barryho to mělo smysl pro dění, u Molly příliš ne. Vyšumělo to do prázdna.

Nepřekvapivé bylo i to, že se Ahmedova žena Nusrat (Sibylla Deen) zakoukala Ramiho (Keon Alexander), nevlastního bratra svého muže. Ne, že bych jejich flirtování nebylo sympatické, ale určitě nebylo nečekané.

Ve zkratce:

Druhá řada seriálu od duchovního otce Homelandu, je výrazně akčnější než ta předchozí. A byl to dobrý krok. Sympatické je, že Tyrant zbytečně neprotahuje zápletku z předchozí sezóny, ale vsadil na jiný, aktuální dění odrážející námět. Pochvalu si zaslouží také vývoj postav. Ne úplně ideální jsou ale některé triky a scenáristé si mohli více pohrát se vztahovými peripetiemi.

Klady:

+: Dějová zápletka
+: Vývoj postav
+: Výrazně akčnější než první řada

Zápory:

-: Některé vztahy
-: Ignorování Emmy
-: Speciální efekty nejsou vždy ideální

Hodnocení: 85 %