Recenze: Welcome to Sweden (druhá řada) - Zábavný sitcom, který by si zasloužil víc pozornosti

Milá a sympatická zábava, které byste měli dát šanci.

Welcome to Sweden je "dítkem" Grega Poehlera (bratra úspěšné herečky/komičky Amy Poehler). Ten při tvorbě seriálu čerpal ze svých životních zkušeností, kdy se rozhodl přestěhovat za svou láskou do Švédska, aniž by si byl vědom toho, co ho tam čeká.

Je tak jasné, že projekt těží z kulturních rozdílů obou zemí a toho, že je hlavní hrdina Greg poněkud zaskočen tím, jaký je život na severu Evropy. A jeho zmatenost je zábavná, stejně jako je zábavná možnost podívat se na to, jaké to vlastně ve Švédsku je.

První řada Welcome to Sweden byla povedenou milou podívanou, jejíž humor byl občas docela štiplavý, ale ne drzý a přehnaný. Seriál netlačil na pilu, nesnažil se, abyste se váleli smíchy po zemi, spíše chtěl vyvolat permanentní úsměv na tváři a to se mu dařilo.

Podobně je na tom i druhá řada. Je to jednoduše uvolněný pohled na život páru, který se potýká s tím, že je každý z jiné země. Ale opět je na místě připomenout, že scenáristé se nesnaží o drama za každou cenu. Spíše nabízejí různé momenty, kdy Greg s nadhledem "bojuje" s tím, že v USA je styl života hodně jiný.

Kromě toho se musí potýkat se svou tchyní Vivekou (skvělá Lena Olin) která není jeho největší fanynkou (i když nejde o klasickou komickou figuru v podobě nesnesitelné potvory).

Velkým pozitivem je, že seriál nechce být dramatický za každou cenu, každých pět vteřin nehrozí rozchod Grega a Emmy (Josephine Bornebusch). Občas jsou mezi nimi neshody, ale Welcome to Sweden chce nabídnout hlavně příjemnou a uvolněnou atmosféru.

Je to jako byste sledovali soužití sympatického páru. Příběh se nežene kupředu bleskovým tempem, jde spíše o směsici různých epizodek téhle milé dvojky. A byť to může znít nudně, tak je to tomu právě naopak. Díky tomu, že Greg skutečně žije ve Stockholmu se svou švédskou ženou Charlottou (a třemi dětmi), podařilo se mu realisticky ztvárnit podobnou situaci a okořenit ji o nenásilný milý humor.

Je tu i pár absurdnějších momentů, ve kterých figuruje hlavně Emmin bratr Gustav (Christopher Wagelin). Tyhle chvilky jsou dost přitažené za vlasy, ale to neznamená, že nejsou vtipné. Jen je jejich styl trošku jiný, než většiny ostatních gagů, které Welcome to Sweden nabízí, což je občas rušivé.

Skvělý je otec Emmy Birger (Claes Mansson), který je hodně poddajný, ale nesmírně sympatický. Celkově je obsazení velkým kladem Welcome to Sweden.

Spousta bezva návštěv

Hodně zábavných momentů vzniklo i díky spoustě cameo rolí. Je jich tu opravdu hromada a v drtivé většině případů se scenáristům daří z krátkých návštěv různých známých herců vytřískat maximum. Speciálně pak v případě Amy Poehler, která hraje hodně drsnou verzi sama sebe. A Aubrey Plaza je samozřejmě také skvělá.

Právě cameo role a postava Gustava připomenou, že je Welcome to Sweden sitcom. Ale většinu času seriál sází na styl podobný například filmu Moje tlustá řecká svatba. A pokud jste ji viděli, tak víte, co očekávat - hřejivou, úsměvnou a tak akorát sentimentální podívanou.

Je škoda, že něco americké diváky tentokrát podobný styl neoslovil. První řada měla slušnou sledovanost, ale druhá ne a tak ji NBC už v jejím průběhu stáhlo z vysílání. Naštěstí seriál primárně vzniká pro švédskou stanici TV4, která druhou sérii nabídla divákům celou a tak jsme si mohli užití i velmi sympatické ukončení v podobě očekávatelné, ale hrozně milé svatby.

Nechyběl ani otevřený konec, ale těžko říct, jestli vznikne třetí sezóna. I na TV4 zažila druhá řada pokles ve sledovanosti. Já bych byl rád, kdyby se pokračovalo, ale v tomto ohledu jsem trochu pesimista. A pokud bude seriál odpískán, tak mě to upřímně zamrzí. Něco takového tu bude chybět.

Jen pro zajímavost, někteří američtí diváci si stěžovali, že je v seriálu příliš titulků (v mnoha scénách se mluvilo švédsky). K tomu snad ani nemám komentář.

Ve zkratce:

Velmi milá a zábavná podívaná, která se vyhýbá křečovitému humoru, ale volí spíše jemný a docela realistický styl legrace (založený na skutečných zážitcích představitele hlavní role). Ta funguje nejen díky scenáristům, ale také za to vděčí skvělému obsazení. Hlavní hrdina se sice občas chová trochu nesympaticky a jeho švagr je místy až moc zvláštní, ale to jsou asi jediné velké výtky.

Klady

+: Sympatická atmosféra
+: Milý ale štiplavý humor
+: Obsazení hlavních rolí a spousta cameo rolí

Zápory

-: Greg se někdy chová otravně
-: Gustav je někdy až příliš podivný

Hodnocení: 80 %

Sdílej na Google+

Autor: Jan Lysý