Recenze: Druhá řada geniálního komiksového seriálu Preacher

Udržel si nejzvrácenější televizní kazatel renomé z první řady?

Odpovíme si tentokrát hned na začátku. Udržel a ještě k tomu dost šlápl na plyn. Ať už jste o Preacherovi nikdy neslyšeli, nebo máte naopak načtené všechny komiksové předlohy a první řadu za sebou, začněte s Preacherem ještě dneska. Nebo za hodinu. Nebo hned!

Jen těžko se totiž hledají jiná než superlativní slova pro 13 dílů, ve kterých jsme se ve druhé řadě Preachera s ústřední trojicí vrátili k hledání Boha.

První řada nám představila několik postav, přičemž nejdůležitější jsou ty tři hlavní, s kterými se potkáváme i ve druhé řadě - Jesse, Tulip a Cassidy. Jesse je kazatel z malého města, který díky nebeské moci (zvané Genesis) dokáže hlasem kohokoliv přinutit k čemukoliv. Tulip je dámská "přítelkyně" / sexuální výpomoc Jesseho a Cassidy je upír se sklony k souložení a těm (nejen) nejtvrdším drogám. Společně využívají Jesseho schopnosti k tomu, aby našli Boha. A jelikož je Jesse spíš antihrdina, než hrdina, dočká se divák díky Genesis jedné z největších show, co stanice AMC vyslala do světa.

Preacher je totiž jedna velká necenzurovaná jízda plná falešného okultismu, drog, hlášek, bitek a zadupávání jakéhokoliv náznaku současného křesťanství do země. To, kde ale Preacher seriálovou válku vyhrává především, je scénář. Dohled "otce" Setha Rogena a jeho týmu je cítit skoro pořád a hned od prvního dílu 1. řady se buduje Jesseho cesta.

Ta je postavená z velké části na pěstních soubojích, ale i Jesseho zálibě nechat lidi dělat, co chce.

Čistě teoreticky (skoro) každý díl začíná tak, jakoby jste vlastně koukali na úplně jiný seriál (Kdo je tohle? To tam předtím bylo? Nevynechal jsem díl?), než se scénář vrátí na starou dobrou notu a vrátí se k vyprávění hlavní dějové linky. Jakmile si na tohle pohrávání zvyknete, má vás Preacher v hrsti.

Scénář je (alespoň v těchto dvou řadách) promyšlen od začátku, takže se žádné scénáristické kličky zatím nekonají. Flashbacky vám vysvětlují různé situace, všechno se doplňuje, na otázky ze začátku první řady se nacházejí odpovědi klidně až ke konci druhé řady, přitom stále vyvstávají nové otázky a všechno to do sebe náramně zapadá. Spíš bych označil obě řady za jednu velkou, než dvě samostatné. Ano přátelé, takhle moc se tu piluje "storytelling". Vlastně ani nevím, ve kterém jiném seriálu můžete tak dokonale nakombinovat falešný okultismus, Hitlera (ano, čtete správně), upíří problémy nebo masturbování před kamerou do JEDNOHO dílu a zároveň se přitom luxusně bavit. Preacher to ale zvládá. A nejen to.

Káže vodu, pije whiskey

Příběh jako takový má jasný základ. Jesse se rozhodne, že najde Boha, protože se postrádá. Takže ho musí ku*va najít! S jeho dvěma společníky tak prohledává část USA, než všichni skončí v New Orleans, městě jazzu. Proč? Protože se proslýchalo, že Bůh prý rád jazz. Šílenost? Totální. Zábava? Maximální. Co se týče právě zábavy, asi jen horko těžko byste se tolik vžili do třech hlavních charakterů, kdyby jste zároveň ignorovali herecké výkony všech postav, které vám tvůrci nějakým způsobem škatulkují jako "důležité". Především proto, protože každá postava, která má nějakým důvodem dopad na Jesseho pátrání, je postava na celovečerák sama o sobě. Jsou to herecké výkony, co vás budou nutit se smát - např. Cassidyho teorie o dětských předkožkách v krémech na pleť nebo Jesseho otázky "Neviděli jste Boha?" po všech možných barech v New Orleans. To je to, co Dominicovi Cooperovi věříte. Že je to ten kazatel, který jde za svým cílem a udělá cokoliv, ať už s jeho schopností nebo bez ní. Ruth Negga hraje arogantní Tulip, někdy až možná přehnaně arogantně, nicméně samotného Josepha Gilguna osobně považuji v roli upíra Cassidyho jako #1 castingovou volbu napříč všemi filmy i seriály. Ano, až TAK moc si to Gilgun s jeho irským přízvukem dává. Příběh nám dodá i několik nových postav, vč. výše zmíněného Hitlera (ano, stále čtete správně), svatou sektu ovládajícího Herr Starra, kovbojského zabijáka svatých nebo Denise, francouzského důchodce, u kterého trojice občas přebývá.  A vrací se i "arseface" Eugene.

Pane Bože, kde je třetí řada?

Finále druhé řady jako takové nenabídlo žádný šokující zvrat jako finále první řady, během kterého notná část diváků díl vypínala v polovině, než jim někdo řekl, že to nebylo tak, jak to vypadalo. I v tomhle je Preacher geniální. Občas mi přišlo, že než aby se s nějakým nápadem čekalo na později, prali je tvůrci všude, kam se dalo a právě proto jsou některé linky tak kreativní. Anděl, který nemůže zemřít, se rozhodne rozjet byznys tím, že se zabíjí všemi možnými způsoby před lidmi a oni mu to rejžování proplácí. To je jeden příklad z desítek. I takový výcvik Herr Starra je zážitek, který byste na párty s přáteli mohli sledovat pořád dokola. Je toho ale samozřejmě víc. Mnohem víc.

Finále samotné nabídlo další otázky (zatímco některé jiné zodpovědělo) do budoucna a hrozně se těším, až konečně uvidím 1. díl třetí řady. Ta parodie na americkou společnost, vidlákovská ústřední znělka, výsměch modernímu křesťanství nebo Cassův přízvuk mi budou zatím hrozně chybět. Souhrn po dvou řadách? Je to boží. Doslova!

Klady

+: Scénář
+: Joseph Gilgun
+: Atmosféra
+: Nápady
+: V některých scénách se necenzurované možnosti seriálu projevují hodně nahlas

Zápory

-: Najdou se momenty, kdy situace předčasně tlačí na pilu

Hodnocení: 95%

Sdílej na Google+

Autor: DEADMANincCZ