Evropský kontinent nabídl světu hromadu význačných herecký jmen, ale jedním z těch nejzvučnějších je bezesporu Jean-Paul Belmondo. A to přes fakt, že to původně vypadalo, že se vrhne spíše na sportovní kariéru a to jako boxer.
Nicméně ho učarovalo herectví a byť jeho začátky nebyly snadné a musel se potýkat s několika odmítnutími ze strany elitního divadelního souboru, nakonec se z něj stala jedna z nejvýraznějších tváří francouzské filmové nové vlny. A to přes skutečnost, že původně netoužil po světě stříbrného plátna, ale viděl se spíše na prknech, která znamenají svět.
Osud tomu ale chtěl, aby se stal filmovou hvězdou a to samozřejmě díky jeho nespornému talentu, určité auře rebelství a netradičnímu vzhledu, který mu sice nevysloužil nálepku typického hezouna, ale přesto se mnoha ženám z tohoto charismatického herce podlamovala kolena.
Často se objevoval v rolích okouzlujících "zlobivých hochů" a zástupy jeho fanoušků díky tomu rostly. Nutno ale poznamenat, že byť v dobrodružně laděných projektech s větší než malou porcí humoru exceloval, nevyhýbal se ani více dramatickým rolím.
Na ty se soustředil v sedmdesátých letech, kdy byly jeho filmy výrazně temnější, než na co byli jeho fandové zvyklí z šedesátých let minulého století. V osmdesátých letech pak pokračoval v akčních rolích, ale také nevyhýbal komediálním projektům, ale stále více přemýšlel nad tím, že se vrátí ke své původní lásce a to divadlu. Což také v roce 1987 udělal.
O čtrnáct let později ale jeho kariéru přerušila mozková mrtvice a k hraní se vrátil až v roce 2008 ve filmu Muž a jeho pes (2008). Nešlo o velký úspěch, ale ani o nic, za co by se musel herec stydět. Jen pro zajímavost, Belmondo má na kontě několik prestižních ocenění a dokonce i nejvyšší francouzské státní vyznamenání Čestné legie.
Hvězda filmu Muž z Ria (1964) tak měla být na co pyšná, když dnes ve věku 88 let vydechla naposledy ve svém pařížském domově.
Zdroj: Deadline, Les Productions Artistes Associés (úvodní fotografie)
0 komentářů:
Okomentovat